Napíšete umělé inteligenci dvě slova: chci web. Za pár minut ho máte. Vypadá dobře, má všechno, co má moderní web mít, a nejspíš se vám líbí.

Háček je v tom, že stejný web dostal i váš soused, konkurence přes ulici a tisíce dalších lidí. Jiné barvy, jiná fotka, kostra totožná. A nikdo za to tak úplně nemůže. Roztočil se tu kruh, který se živí sám sebou.

Odkud se ta stejnost bere

Začalo to u lidí. Hlavička, velký úvod s nadpisem a tlačítkem, tři karty s výhodami, reference, kontakt, patička. To všechno vymysleli lidé pro lidi, dávno před AI. Pak to sepsali do návodů, jak má vypadat web, který prodává.

Jazykové modely se učily na internetu, tedy na milionech takových webů. Když dnes model staví web, nevymýšlí ho. Odhaduje, jak web nejspíš vypadá, a to je průměr všeho, co viděl. Průměrný web začíná hlavičkou a končí patičkou.

Tak vznikne další web podle stejné kostry. Jde na internet. A z něj se učí další model.

Lidé se vezou taky

Kdyby šlo jen o stroje, byla by to technická zajímavost. Jenže v tom kruhu jedeme všichni.

Weby od AI vypadají čím dál líp. Umí animace, pohyb, hezké přechody. Člověk jich pár uvidí a řekne si, že takhle dnes vypadá moderní web. Že je to trend. A přijde s přáním: chci to taky tak.

AI mu samozřejmě vyhoví. Stejná kostra dostane další potvrzení, že je správně, a kolo se pootočí. Nikdo se nezastavil a nezeptal, jestli ta kostra k něčemu je. Stačilo, že ji mají všichni.

A pak se zeptáte, jestli je web dobrý

Tady se kruh uzavírá. Vezmete hotový web, dáte ho AI a zeptáte se, co mu chybí. Dostanete seznam. A ten seznam je tatáž kostra. Chybí vám reference. Přidejte sekci Proč právě my. Dejte tam fotku.

AI totiž při hodnocení hledá přesně to, co při stavbě sama doporučuje. Web, který to má, pochválí. Web, který to nemá, pokárá. Jestli je to k něčemu dobré, se z toho nedozvíte.

Někdy to dojde až do absurdna. AI vám do webu navrhne sekci o tom, čím se lišíte od ostatních, a napíše do ní tři věty, které má každý: držíme slovo, uklidíme po sobě, používáme kvalitní materiály. Když pak tentýž web hodnotí, napíše, že se těm větám nedá věřit. Tvrdí to o sobě firma sama a nikdo jiný to nepotvrzuje. Poradila vám něco, co vzápětí sama shodila.

Nebo fotka. AI na ni tlačí pokaždé, klidně třikrát na jedné stránce. Sama z ní přitom nepřečte nic, nanejvýš popisek. A ten popisek vám k ní sama nenapíše.

Jak rychle se to točí: příběh jednoho souboru

V září 2024 přišel návrh na nový soubor jménem llms.txt. Má umělé inteligenci stručně říct, co na webu je. Na papíře dobrý nápad.

O dva roky později ho AI doporučuje skoro každému, kdo se zeptá na optimalizaci. Když web hodnotí, vytkne, že chybí. Weby ho tedy přidávají.

A teď měření. Ahrefs se podíval do záznamů 137 tisíc domén a zjistil, že 97 procent těch souborů nedostalo za celý květen 2026 ani jeden požadavek. Google říká, že ho jeho vyhledávání nepoužívá. Soubor, který skoro nikdo nečte, se stal povinnou výbavou.

A dáváme ho na weby i my. Za pár týdnů ho bude mít většina webů a kdo ho mít nebude, bude vypadat, že něco zanedbal. Kruh si vyrobil vlastní pravidlo, aniž kdokoli ověřil, že funguje.

Co s tím

Kruh nezastavíte a AI kvůli němu zavrhovat nemusíte. Web vám postaví rychle a slušně. Jen je dobré vědět, co jste vlastně dostali.

Dostali jste to, co je vidět. Co vidět není, dostanete, až když si o to řeknete. A pár důležitých věcí nedostanete vůbec, protože o nich AI sama nezačne. Kdo o nich neví, neumí je zkontrolovat ani chtít.

Proto jsme tu kostru rozebrali kus po kusu. Na webu Anatomie AI webu najdete šablonu webu malé firmy, jak ji dnes AI staví. U každého pole je napsáno, jestli ho AI doporučuje, jestli ho hledá a jestli ho doopravdy čte. Včetně věcí, které vám neřekne, ani když se zeptáte.